Pokud by se zastavil celý svět / s těmi, jejichž kroky nedělaji žádný zvuk / jeho neoblomná setrvačnost ustane / čas pak přejde v ticho / nespočet otisků by se rozptýlilo / stopy, které by rozvibrovaly vše kolem / i to nejkřehčejší / jemnými pohyby / Ale otisky zůstanou / nehybné a neslyšitelné / než zmizí / a očekávaná pomlka je jednoduše nemožná / To je tam, kde se věci usazují / těm kteří nikdy nic neříkají / kde čeřící zvuk zbloudí / bez pochopení čehokoliv / v doplňujícím dialogu / Jsme skoro stejní / stejní jako rozptýlené frekvence / vždy dokud nezmizí / s jedinečnou vytrvalostí / rovnoměrně nehmatatelnými křivkami. Co to tady je, jsou shlukem samostatných obrazů / s vrozenou němotou / Náhlý výlet jako celek / tak náhodně pokoušen zkoušením / bez přítomnosti zvuku / materializace ticha.